Svět se nám zdál veliký a složitý a my jsme se v něm chtěli vyznat. Proto jsme si ho zjednodušili a doteď viděli černobíle. Vždyť jsme k tomu byli vedeni! Když jsme byli socialističtí, tak vše, co bylo komunistické, bylo „dobré“ a kapitalistické bylo „špatné“. Pak se to obrátilo a když jsme postsametově kapitalističtí a demokratičtí, tak my jsme ti „hodní“ a např. komunističtí nedemokratičtí Číňani ti „zlí“.  Politika se u nás vymezovala na pravicovou a levicovou, takže sympatie k jednomu směru znamenaly jasný nesouhlas s tím druhým.

   Jednoduché dělení lidí, politiků i států na „hodné“ a „zlé“ má několik výhod. Dává jednznačnou orientaci ve světě a zároveň pocit dostatečného sebevědomí – ti „dobří“ jsme přece vždycky my! Jenže je tu epidemie koronaviru a situace se stává nepřehlednou. Všichni jsme ohrožení a kdo je teď „dobrý“ a kdo „zlý“? Teď náhle to jednostranné dělení na ty, které máme rádi a na ty, které odmítáme, přestává fungovat. Navzájem si posíláme informace, šíří se pomoc ze všech stran, Číňané nám pomáhají zajistit potřebný zdravotnický materiál, každý se snaží v rámci svých možností dělat co umí, abychom epidemii zvládli.

   Dělení na pravici a levici, komunismus či kapitalismus, různé strany, rozdíly vlád, států, zřízení je v tuto chvíli nepodstatné. Jsme jeden svět, jeden celek. Zapomeňme na černobílé vidění. Mějme se rádi!