Nyní už se neodvratně blíží začátek školního roku. Je tu poslední týden v srpnu, v hantýrce českého školství nazývaný „přípravný týden“. V tyto dny vrcholí zoufalství z konce prázdnin – děti doma brečí a psychicky labilní učitelé s vidinou nového školního roku dávají výpovědi. V tuto dobu není vhodné vyskytovat se v okolí škol – chodníky jsou zahrazené složenými židlemi, lavicemi, ze školy se odnášejí staré koberce a přinášejí nové. A uvnitř škol? Tam by člověk poslední týden v srpnu zásadně neměl vstupovat. Apokalypsa! Vnitřní uspořádání školy připomíná výbuch granátu. Nic není na svém místě. Učitelé se stěhují z místa na místo, mění se třídy, kabinety, do toho se začíná na chodbách malovat (to brzy!), přenášejí se pomůcky, výrobky žáků, výkresy, učebnice. Vše se stěhuje z patra do patra, mezitím se proplétají ti, kteří odnášejí zničené lavice a  přinášejí nové. Záchody jsou zabarikádované nářadím od malířů, roztahané štafle brání průchodu chodeb.

    Z učitelů se stávají řemeslníci. Jakbyne, vždyť učitel by měl umět všechno! A z lásky k pedagogické práci mohou učitelé řezat koberce, sestavovat a natírat nový nábytek, stěhovat kdeco. A když mají manuálně hotovo, vrhají se do dalších aktivit – v knihovně či skladu si vyzvedávají učebnice na nový školní rok – ale ty se buď ještě nepřivezly nebo se už ztratily. Hledají se pro žáky klíče od skříněk, domů si pedagogové – zřejmě za odměnu – odnášejí třídnice a výkazy, aby je stihli do začátku školního roku vyplnit. Učitelky, asistentky a družinářky se navzájem trumfují, která byla na jaké dovolené. A všichni si notují, jak se už na ty milé žáčky i psaní do školního blogu i celý ten školní kolotoč těšili.

     A k tomu ještě každodenní schůze. Všichni musejí být od hlavy až k patě proškolení z bezpečnosti práce, ze školního řádu, ze školních pravidel a nových pravidel (radši nikoho nefotit, aby nás nikdo nemohl u Evropské komise žalovat!). Do toho přicházejí noví učitelé a učitelky, které je potřeba nově proškolit a zaškolit. Takže se školí a školí a školí... Všude vládne nepopsatelný zmatek a málokdo si dokáže představit, že se zde za několik dní bude možné opět učit.

    Ano, přípravný týden, to je apokalypsa! Jako zázrakem se ovšem tento totální chaos a blázinec těsně před prvním dnem nového školního roku změní a žáci se vracejí do vcelku obyvatelných prostorů, kde stráví následujících deset měsíců.